Další jednání o směnách a přesčasech ve zdravotnictví

Aktualita ze dne 3. 4. 2024

V úterý 2. dubna 2024 se na Ministerstvu práce a sociálních věcí konalo další jednání k novele zákoníku práce pro oblast zdravotnictví. Jednání se opět účastnili oba resortní ministři, zaměstnavatelé, odbory, Česká lékařská komora a její Sekce mladých lékařů, zástupci děkanů a pracovníci MPSV a Ministerstva zdravotnictví.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zahájil jednání a vymezil časové možnosti pro zapracování změn do první novely zákoníku práce. Sdělil, že novelu již projednala vláda a nyní ji začne projednávat Poslanecká sněmovna.

Vrchní ředitelka Dana Roučková okomentovala materiály, které účastníci obdrželi minulý týden ve čtvrtek v podvečer před státním svátkem. Přitom jednání na MPSV začalo v úterý po Velikonocích v 11 hodin. Vrchní ředitelka sdělila následující fakta:

Na minulém jednání navrhovali zaměstnavatelé až 48hodinové směny a znovuzavedení institutu pohotovosti na pracovišti. Tyto návrhy nelze realizovat, zakazuje to evropská směrnice o pracovní době a judikáty evropského soudu (Stanovisko MPSV k pohotovosti na pracovišti najdete ZDE ). Mimo tento návrh se MPSV ještě vyjádřilo k návrhu na znovuzavedení smluvních mezd (Stanovisko MPSV k možnosti zavedení smluvních mezd ve zdravotnictví najdete ZDE ) a možnostem plánování přesčasové práce (Stanovisko MPSV k možnosti plánovat práci přesčas ve zdravotnictví najdete ZDE ).

Co tedy MPSV po zhodnocení minulého jednání a vyloučení návrhů, které odporují evropské direktivě, předkládá k diskuzi?

MPSV navrhuje maximální délku směny 24 hodin, k čemuž je předběžný souhlas evropské komise.
Za pracovní dobu nad 12 hodin navrhuje MPSV zvláštní příplatek a to 20 % průměrného výdělku.
24hodinové směny budou podléhat zvláštnímu režimu, budou muset být zakotvené, a to tam, kde působí odbory, v kolektivní smlouvě, v případě že u zaměstnavatele odbory nepůsobí, budou zakotveny ve vnitřním předpisu.
K této délce pracovní doby bude nutný individuální souhlas zaměstnance.
Souhlas bude možné odvolat a ve formě dvouměsíční výpovědi, navrhuje se zrušit možnost okamžité výpovědi.
Po délce směny 24 hodin bude vždy následovat pracovní volno, a to minimálně v délce 23 hodin. Navrhuje se také změna v délce vyrovnávacího období na pracovní volno.
MPSV dále navrhuje, abychom se opět vrátili k diskuzi zavést do zákoníku práce institut další práce přesčas ve zdravotnictví, a to pět s korekcí možností. Stejně jako u 24hodinové směny se navrhuje zakotvení tam, kde působí odbory, do kolektivní smlouvy, v případě že u zaměstnavatele odbory nepůsobí, je možnost ustanovení ve vnitřním předpisu. Také k další práci přesčas by musel být individuální souhlas zaměstnance. Souhlas bude možné odvolat a ve formě dvouměsíční výpovědi.
Za další práci přesčas nad rámec současných možností opět MPSV navrhuje zvláštní příplatek (Stanovisko MPSV k další práci přesčas nad rámec současných možností ve zdravotnictví najdete ZDE ).
V posledním bodě se MPSV vyjádřilo k předatestačnímu vzdělávání lékařů a pracovnímu volnu (Stanovisko MPSV k předatestačnímu vzdělávání lékařů a pracovnímu volnu najdete ZDE ). Jako nejefektivnější vidí zakotvení pracovního volna do zákona o lékařích.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uvedl, že očekává, že dojde ke shodě na zásadních věcech. Ohledně novely zákona o lékařích je zásadně proti, novelu nepředpokládá ani legislativní plán Ministerstva zdravotnictví.

K předloženým materiálům se rozpoutala bohatá diskuze.

Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda sdělil, že souhlasí s 24hodinou směnou, pokud bude finančně kompenzovaná. Je možné, aby lékaři, kteří chtějí více pracovat, měli toto umožněné, ale nikdo nesmí být k přesčasové práci nucen, nyní se to děje. Je nutné dořešit vzdělávání lékařů a jejich pracovní volno.

Zaměstnavatelé zopakovali, že 24hodinové směny jsou důležité pro lékaře, kteří jezdí sloužit mimo své kmenové nemocnice. Na 12hodinové směny je problém, delší směny budou atraktivnější. Bez zavedení institutu další práce přesčas nelze v ČR zajistit dostupnou zdravotní péči. Dnes se řeší přes dohody, tento způsob by byl konformnější. Za ně je nutné situaci řešit tak, aby lékaři a další zaměstnanci, kteří chtějí pracovat více, tak pracovat mohli. Ohledně výše příplatků je nutné dopočítat finanční kalkulace a zajistit finance z veřejného zdravotního pojištění. Se zakotvením do kolektivních smluv nemají problém, obecně je ovšem nutné dle jejich zkušeností zákoník práce liberalizovat. Připomněli, že konkrétní návrhy na úpravy pro zdravotnictví zaslali (Návrhy Asociace nemocnic ČR na změny nebo zpřesnění výkladu zákoníku práce najdete ZDE ). Dle názoru zaměstnavatelů máme nejvíce ochranitelské pracovní právo a vše je nastavené jen ve prospěch zaměstnance.

Ministr Marian Jurečka podotkl, že on osobně by nejraději zákoník práce zrušil a vše ponechal na dohodách v kolektivních smlouvách, jako to je například v Německu.

Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková ostře zareagovala a zdůraznila, že s názory zaměstnavatelů a ministra zásadně nesouhlasí.

Pracovní právo a zákoník práce byly v minulých letech opakovaně liberalizované, naše ochrana zaměstnance nedosahuje úrovně ochrany v Německu, Rakousku a dalších zemích. To se ostatně ukazuje i u současné diskuze o délce směny a objemech přesčasové práce. Ze zaměstnanců není možné dělat nevolníky!
Ustanovení v kolektivních smlouvách fungují tam, kde funguje sociální dialog, a to se o České republice kompletně říci nedá.
K návrhům MPSV sdělila, že změny v zákoníku práce mají přesah do všech odvětví, musí konzultovat na ČMKOS.
Je nutné hledat cest jak k zajištění zdravotní péče, tak ke zvýšení atraktivity práce ve zdravotnictví, což znamená udržení zdravotníků v resortu a nástupy nových.
Připomněla návrhy odborů na sjednocení odměňování.
Odbory zásadně odmítají návrhy zaměstnavatelů na smluvní mzdy.
Odbory znovu a znovu navrhují vytvořit systém benefitů.
Komplexně se nyní odbory nemohou k předloženému materiálu vyjádřit, a to vzhledem ke krátkému času. Materiál obdržely před svátky, je nutná konzultace s právníky a také s ČMKOS.
U předatestačního volna se kloní k možnosti zavést do zákona o lékařích.
Odbory znovu požadují obdobnou právní úpravu pro ostatní zdravotníky, a to v zákoně o nelékařích.

Předseda LOK-SČL Martin Engel souhlasil se stanoviskem předsedkyně OS Dagmar Žitníkové a dodal, že LOK se snaží dlouhodobě problémy řešit, ale na druhé straně moc vůle není. Stejný den mělo proběhnout jednání k dohodě o sjednocení odměňování, jednání bylo ve čtvrtek zrušeno.

Prezident ČLK Milan Kubek sdělil, že má usnesení sjezdu komory proti další práci přesčas ve zdravotnictví. Připomněl historii další práce přesčas a to, že se po zavedení institutu neudělalo vůbec nic. Po roce 2014 se otevřely dohody, v době covidu nikdo přesčasy neřešil. Dnes je situace jiná, lékařské obory jsou více feminizované, je nutné brát ohled na lékařky jako matky a celkové postoje mladých lékařů ke slaďování jejich soukromého a pracovního života. Za komoru je stanovisko k další práci přesčas negativní.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v reakci na vystoupení Milana Kubka sdělil, že je také možné, aby byl dán do zákona zákaz souběhu praxi a sčítání pracovních úvazků.

Zaměstnavatelé opět deklarovali problémy se zajištěním zdravotní péče v nemocnicích a navrhli otevřít zákon o lékařích a snížit počty oborů. Jsou problémy se zastupitelností lékařů, přílišná specializace škodí.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková připomněla řešení prostupnosti oborů u všeobecných sester a možnosti započítání vzdělání a dovzdělání přes akreditované kurzy.

V závěru jednání se postupně vyjádřili členové pracovní skupiny k předloženým návrhům. S návrhem na 24hodinové směny je většinově souhlas a to stejně jako s jednotnou úpravou výpovědních lhůt. Předatestační volno se bude řešit konkrétními návrhy ČLK a odborů. K znovuzavedení další práce přesčas shoda nepanuje, a proto se pracovní skupina k tomuto tématu sejde znovu.

zdroj: https://www.zdravotnickeodbory.cz/aktuality/dalsi-jednani-o-smenach-a-prescasech-ve-zdravotnictvi/