Jak nás, posléze informoval Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, odboráři veřejných služeb a veřejné správy, zastupující tyto zaměstnance, opři jednání s představiteli vlády ve dnech 27. a 28. srpna 2024, na návrh vlády, tj. jen částečné zvýšení platů těchto zaměstnanců, nepřistoupili!

Hlavním důvodem, proč se tak stalo, bylo, podle předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) Dagmar Žitníkové to, že vládní strana nabídla pouze zvýšení přílohy č. 1, a to diferencovaně: zaměstnancům zařazeným do 1. až 7. platové třídy zvýšení o 5 %, tedy o 925 korun, zaměstnancům zařazeným do 8. až 12. platové třídy navýšení o 3 %, tedy o 870 korun, zaměstnancům, kteří jsou zařazení od 13. platové třídy výše žádné navýšení. Zároveň zdůraznila, že, podle vlády, by tento návrh platil pouze v případě, že ho budou odbory akceptovat, jinak nezvýší nikomu nic. Načež pro rok 2025 vláda negarantovala žádné zvýšení tarifů nikomu.

Takže, odboráři na toto vydírání nepřistoupili a návrh odmítli. Zároveň opakují, že jsou připraveni jednat o seriózním vládním návrhu, přestože je jasné, že od 1. září 2024 se zvýšit platy nepodaří.

V této souvislosti nám OS zdravotnictví a sociální péče ČR zaslal podklady, abychom měli, v rámci tohoto jednání o růstu platů zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy, rovněž přesný přehled o tom, jak, od roku 2023 do současnosti, probíhalo jednání zdravotnických odborů o zvýšení platů našich zdravotníků, včetně pracovníků sociálních služeb, a zároveň i o dalších otázkách, jako je zvýšení objemu peněz za státní pojištěnce, či zlepšení dostupnosti zdravotní péče a sociální péče pro naše občany.

Červen 2023

Takže, v červnu 2023 navrhl ministr financí Zbyněk Stanjura snížení v veřejných službách a veřejné správě od 1. ledna 2024 o 5 procent. Zároveň vláda oznámila, že chce odsunout valorizaci plateb za státní pojištěnce o další rok. Odbory veřejné správy a veřejných služeb na tento návrh vlády reagovaly tím, že vyhlásili stávkovou pohotovost s tím, že tehdy prohlásily, že by mohlo dojít i na protesty.

OS zdravotnictví a sociální péče ČR k tomu dodává, že zdravotnické odbory již řadu let upozorňují jednu vládu za druhou, že Česká republika je v procentuálním poměru finančních prostředků, vydávaných na zdravotnictví, vzhledem k HDP na chvostu ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Mnoho let Zdravotnické odbory prosazovaly zvýšení plateb státu za jeho pojištěnce a také zvýšení úhrad jednotlivým zdravotnickým zařízením za poskytovanou zdravotní péči.

Podle zdravotnických odborů, těsně před vypuknutím covidové pandemie, v roce 2019, stáli všichni aktéři pohybující se ve zdravotnictví v jednom šiku, aby donutili politickou reprezentaci zvýšit platby za státní pojištěnce a skokově zvýšit zdravotnickým zařízením nízké úhrady za poskytovanou zdravotní péči. Odbory, Česká lékařská komora, zaměstnavatelé, odborné společnosti a pacientské organizace společně dokázaly, že meziroční navýšení finančních prostředků do zdravotnictví v roce 2020 mělo být z původně plánovaných 14 miliard zvýšeno na 35 miliard korun.

Jenže, přišel covid, a posléze i současná vláda

V extrémních podmínkách, při extrémní zátěži zdravotnictví, zdravotníci nápor zvládli. Tehdejší vláda zareagovala na dlouhodobě podfinancované zdravotnictví, zvláště nízké platby za státní pojištěnce, takže platby za státní pojištěnce mezi rokem 2020 až 2022 vzrostly o 700 Kč na hlavu.

Ale, poté, přišla současná vláda, s tím, že její politici změnili názor na financování zdravotnictví, a prvním návrhem této vlády bylo odsunutí valorizace plateb za státní pojištěnce o další rok. Druhý návrh vlády počítal se snížením platových tarifů zaměstnancům ve veřejných službách od 1. ledna 2024 o pět procent. Ani s jedním návrhem odbory přirozeně nesouhlasily.

Zdravotnické odbory, v této souvislosti, upozorňují, že ve zdravotnictví chybějí lékaři, sestry, ošetřovatelky a také další zdravotnický i nezdravotnický personál. Takže, návrh vlády na snížení platů o pět procent, byl pro zdravotníky a zaměstnance v sociálních, a dalších veřejných službách, neakceptovatelný. Po tomto tlaku odborů, vláda, nakonec, od svého záměru snížit platy ve veřejných službách a veřejné správy o 5 % ustoupila.

Od září 2023

O platových tarifech a pracovních podmínkách ve zdravotnictví jednaly zdravotnické odbory s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, navrhly zvýšit úhrady od září 2023, a to nemocnicím, a zároveň požadovaly naplnění tzv. Hegerova memoranda z roku 2011, což byl ministra zdravotnictví v tomto roce, který uzavřel s odboráři, pro ně přijatelnou dohodu.

Jednání s ministrem zdravotnictví Válkem

Takže, více než 130 členů OS zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů se 18. září sešlo v Praze v Lékařském domě, aby na setkání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem a dalšími hosty informovali o skutečné situaci na svých pracovištích a dostali odpovědi na naléhavé aktuální otázky týkající se nedostatku personálu, přesčasů atd.

Předseda lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel zrekapituloval dění kolem novely zákoníku práce, jejímž cíle bylo umožnit, aby zdravotníci mohli pracovat dvojnásobné množství práce přesčas. Podle něho, dohoda odborů s vládou, že se nebudou schvalovat zákony, která by v českých podmínkách překročily původní legislativu EU, byla, tímto záměrem vlády, brutálně porušena! Odboráři oslovili všechny poslance a senátory se žádostí, aby tento legislativní přílepek neschvalovali. Novela byla schválená i s přílepkem a prezident ČR ji podepsal.

Předsedkyně Dagmar Žitníková připomněla, že odborový svaz důrazně, ovšem marně, vystupoval proti schválení úhradové vyhlášky, která například umožňuje, aby se na odděleních následné péče, kde jdou převážně ležící nemocní, jedna sestra starala až o 45 těchto pacientů. Právě takovéto pracovní podmínky vyhánějí personál z nemocnic.

Předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda seznámil s iniciativou „Lékaři jsou jenom lidi“, která vznikla jako reakce na legální zvyšování přesčasové práce zdravotníků. Zdůraznil, že iniciativa se netýká jen lékařů, ale všech zdravotníků, a že rozhodně odmítá, aby se proti sobě stavěli lékaři a nelékaři, mladí a starší zdravotníci, nemocniční a ambulantní lékaři atd.

Dagmar Žitníková dále zdůraznila, že peníze na účtech zdravotních pojišťoven jsou, a systém zdravotního pojištění je v dobré kondici, ovšem zdravotníci a zdravotnictví nejsou v dobré kondici. Přičemž připomněla letitý požadavek odborů na sjednocení systému odměňování a na benefity pro zaměstnance.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek, vystoupil jako host, tak zdůraznil, že dokud ve zdravotnictví nebudou vytvořeny takové podmínky, aby tam lidé chtěli pracovat, dost personálu nebude. Hlavním problémem mladých lékařů je výše platů a mezd, obrovské množství přesčasů a nepřátelsky nastavené další vzdělávání.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se veřejně distancoval od návrhu na zvýšení přesčasů s tím, že zákon není z Ministerstva zdravotnictví ČR, ale z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Navíc jde o poslanecký návrh. On sám pro zákon nehlasoval. Ovšem, účastníci projednávání v Senátu, mu připomněli, že Ministerstvo zdravotnictví ČR uvedený návrh v Senátu. Předcházející změny ve vzdělávání zdravotníků označil za devastující a pokusí se je napravit, chce například zjednodušit a zpřehlednit atestace.

U premiéra bez premiéra: Rozpočet nezměníme, tarify nezvýšíme

Odboráři veřejných služeb a veřejné správy obdrželi 2. listopadu 2023 z Úřadu vlády ČR, z kanceláře předsedy vlády, e-mail, ve kterém pozvali vyjednávací tým předsedů odborových svazů veřejných služeb a veřejné správy na jednání s předsedy koaličních stran ke státnímu rozpočtu 2024. Termín jednání byl stanoven na 7. listopadu. Ovšem, premiér Petr Fiala, který schůzku svolal, se jí nezúčastnil, a to z důvodu jeho zahraniční cesty po Africe.

Za účasti ministra financi Zbyňka Stanjury, který zastoupil premiéra, se tohoto jednání dále zúčastnili členové vlády a předsedové vládních politických stran, tj. předseda KDU-ČSL, Marian Jurečka, dále předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, předseda STAN Vít Rakušan a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, který zastoupil předsedkyni TOP 09.

Jednání probíhalo ve vyhrocené atmosféře.

Předseda ČMKOS Josef Středula sdělil, že odbory přicházejí s požadavkem nárůstu platových tarifů o 10 %. Zdůraznil, že se zaměstnancům veřejného sektoru v průměru snížily reálné příjmy o 19 %. Ve zdravotnictví dokonce o 20 %. Na otázku ministrů, proč odbory přicházejí se zvýšením tarifů, odpověděl, že zvýšení tarifů je praktickým způsobem, jak dosáhnout toho, aby se navýšené finanční prostředky skutečně dostaly k zaměstnancům. Přičemž některé tarify jsou hluboce pod úrovní minimální a zaručených mezd. Dále připomněl, že tzv. konsolidační balíček a extrémní inflace situaci ještě zhoršily.

Ministr financí Zbyněk Stanjura reagoval, že ČR je ve špatné ekonomické situaci, vysoká inflace a pokles reálných mezd je fakt. Zároveň zdůraznil, že předložený rozpočet se měnit nebude! Nicméně, v roce 2024 by měly reálné mzdy růst.,.

Rovněž předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková připomněla historii požadavků na zvýšení tarifů pro rok 2023, a také to, jak vláda, či její jednotliví členové reagovali na požadavky odborů. Zároveň zdůraznila, že finanční situace je pro mnoho lidi neudržitelná. Odbory odmítají, aby si zaměstnanci museli chodit pro sociální dávky. Je naprosto nezvratným faktem, že pokud se nezvýší tarify, tak mimotarifní složky k zaměstnancům nedoputují. Znovu proto odbory vznáší požadavek na zvýšení tarifů.

Výsledkem tohoto jednání nakonec bylo, že odbory reagovaly na jednání členů vlády tím, že vyzvaly všechny zaměstnance a naše občany k aktivní účasti na Dni protestů „Za lepší budoucnost ČR“, a to 27. listopadu 2023.

Den protestů odborů „Za lepší budoucnost ČR, dne 27. 11.2023!

K půlnoci dne 31. října oznámily odbory veřejných služeb a veřejné správy, že ukončují stávkovou pohotovost. Nicméně, na 27. listopadu 2023 celá Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyhlásila Den protestů ČMKOS „Za lepší budoucnost ČR“.

Ve svém prohlášení k vyhlášení Dne protestů, ČMKOS uvedla, že hlavními důvody pro konání tohoto Dne protestů jsou:

• zásadní zhoršení životní úrovně zaměstnanců a jejich rodin
• kroky vlády v oblasti důchodů,
• neochota vlády snížit věk odchodu do důchodu pro náročné profese,
• zásadní hrozba zdražení energie,
• neakceptovatelný pokles reálných mezd a platů za posledních mnoho let,
• dopady tzv. konsolidačního balíčku, před kterými odbory varovaly.

Dne 27. listopadu 2023 se, po celé naší republice, uskutečnila celá řada protestů odborářů, ale i řady dalších občanů. Například několik odborových svazů uspořádalo výstražnou hodinovou stávku, tj. OS KOVO, OS DLV, OS SOO a Vysokoškolský odborový svaz, přičemž ČMOS školství uskutečnil celodenní výstražnou stávku mateřských, základních a středních škol.

Kromě toho, řada odborářů, ale i ostatních zaměstnanců, vyjádřila podporu této akci dalšími formami protestů, a to především na svých pracovištích.

Zároveň k tomu musíme uvést, že druhá odborová centrála, tj. Asociace samostatných odborů (ASO), společně s OS KOVO, jako nejsilnějším odborovým svazem v rámci ČMKOS, podpořily Den protestů odborů, a to zorganizováním demonstrace kováckých odborářů a odborářů ASO na Malostranském náměstí v Praze, což mělo i velký ohlas v médiích.

Začátek roku 2024

Odboráři veřejných služeb a veřejné správy, na základě slibu z listopadu 2023, znovu požádali premiéra o jednání s tím, že tuto žádost o jednání, celkem bezúspěšně urgovali. Protože vláda nereagovala, odborové svazy veřejných služeb a veřejné správy vstoupily do stávkové pohotovosti. Teprve, po jejím vyhlášení, přišel z vlády návrh na termín jednání.

Odbory veřejných služeb a veřejné správy se nejprve dohodly navrhnout zvýšení platových tarifů všem zaměstnancům o 15 %, a to s ohledem na propad reálné mzdy. Vláda slíbila, že bude řešit platové tarify v červenci, s tím, že jednání o zvýšení platových tarifů bude pokračovat na plénu tripartity. Jak odbory konstatovaly, na jednání tripartity, ještě před vládními prázdninami. Jenže, na jednání tripartity, zvýšení platových tarifů zařazeno nebylo, a vláda slíbila odborářům, že se s nimi sejde, a vše vyřeší do vládních prázdnin. Avšak, toto se nekonalo.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, mezitím zaslal do připomínkového řízení návrh, kterým navrhl zvýšit platové tarify pro zaměstnance v příloze č. 1 a státní zaměstnance ve dvou variantách: zvýšení o 10 % nebo o 7 %. Pro pracovníky v sociálních službách, sociální pracovníky, zdravotníky a učitele žádné zvýšení tarifů.

Po návratu vlády z dovolené se konalo další jednání odborářů veřejných služeb a veřejné správy se členy vlády. Přičemž došlo k následné situaci.

Přestože byl do připomínkového řízení zaslán návrh na úpravu tarifů rovněž i pro státní úředníky, což jsou v rámci zdravotnických odborů například hygienici, tak vláda oznámila, že těmto zaměstnancům tarify nezvýší. Důvodem je to, že na toto zvýšení nejsou ve státním rozpočtu peníze.

Podle informací odborů, ale ve státní rozpočtové rezervě se nacházejí 4 mld. Korun, což ministr financí Stanjura nerozporoval.

Odbory k tomu zaujaly své stanovisko, že je nezbytné zvýšit platové tarify všem. Přičemž zdravotnické odbory k tomu přidaly svůj názor, že ve zdravotnictví a sociálních službách by se měly nenárokové odměny převést do nárokových tarifů. Vždyť nemocnice i zařízení sociálních služeb na zvýšení platů a převedení nenárokových složek do nárokových peníze mají. Opět toto nikdo z vlády nerozporoval.

Srpen 2024

Jednání 27. srpna 2024: Vláda navrhla, že upraví pouze přílohu č. 1, a to o 10 %. Určitě neupraví úřednickou tabulku, o ostatních bude jednat. Odbory upozornily, že úprava přílohy č. 1, bez úpravy úřednické tabulky, je i podle legislativní rady vlády diskriminační. Došlo k dohodě, že vláda s odboráři veřejných služeb a veřejné správy sejde následující den.

Jednání 28. srpna 2024: Vláda v rozporu s jednáním, které proběhlo den předem, navrhla pouze zvýšení přílohy č. 1, a to diferencovaně: zaměstnancům zařazeným do 1. až 7. platové třídy zvýšení o 5 %, tedy o 925 korun, zaměstnancům zařazeným do 8. až 12. platové třídy navýšení o 3 %, tedy o 870 korun, zaměstnancům, kteří jsou zařazení od 13. platové třídy, žádné navýšení. A zdůraznila, že tento návrh platí pouze v případě, že ho budou odbory akceptovat! Jinak nezvýší nikomu nic! Mimo to vláda chce, aby se odbory zavázaly, že proti vládě nepovedou žádné další protesty. Načež, pro rok 2025, vláda negarantuje žádné zvýšení tarifů nikomu.

Odboráři na toto vydírání, ze strany vlády, nepřistoupili a návrh odmítli. Zároveň opakují, že jsou připraveni jednat o seriózním vládním návrhu.

Podle odborů, vláda nyní tvrdí českým mediím, že jsou to právě odbory, které odmítly přidat nejhůře odměňovaným zaměstnancům. Odbory zdůrazňují, že tato formulace vlády je přímo lež! Protože odbory odmítly vydírání vlády a její návrh na almužnu pro nejhůře placené zaměstnance a nejistotu pro všechny další.

Podle odborů:

• Vláda může, svým nařízením, pokud je opravdu tak sociální, jak tvrdí, těm nejhůře odměňovaným zaměstnancům přidat sama. K tomu odbory nepotřebuje!
• Vláda sama rozhodla o tzv. konsolidačním balíčku, nevzala v úvahu úpravy odborů, ale i zaměstnavatelů, na nichž se s nimi původně domluvila.
• Vládní strany v novele zákoníku práce zrušily zaručené mzdy pro všechny zaměstnance. Připravují výpověď bez udání důvodu. Sociálního dialogu mají plná ústa, ale „skutek utek“, jak praví lidové rčení.
• Tato vláda si neváží odborů, neváží si lidí práce. Přitom ekonomicky ruinuje Českou republiku.
• Je pravděpodobné, že bude ideologicky trvat na tom, že platy nezvýší, protože jsme to odmítli.

A co bude dále?

O dalším postupu odborů se budou zástupci odborových svazů radit v úterý 3. září odpoledne. Takže, poté uvidíme, s čím odbory přijdou.