Odbory chtějí přidat od září, Stanjura nechce dát do ledna nic

Aktualita ze dne 1. 7. 2024

V úterý 25. června se konalo jednání předsednictva tripartity. Toto jednání bylo vzhledem k jeho programu, který byl doplněn o projednání navýšení platů, rozšířené, a to o zástupce koalice a o předsedy odborových svazů veřejných služeb. Vyjednávací tým před jednáním na Malostranském náměstí podpořili zástupci odborových svazů sdružených v ČMKOS.

Zvyšování platových tarifů

Premiér Petr Fiala zahájil jednání a připomněl, že mimo obvyklé delegace jsou přítomni předsedové politických stran, nebo jejich místopředsedové, a za odbory zástupci odborových svazů veřejných služeb.

Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka okomentoval materiál MPSV, ve kterém jsou zpracované dopady inflace na skupiny zaměstnanců veřejných služeb a státní správy, tři varianty možného zvýšení platových tarifů podle návrhu MPSV (možné zvýšení o 5,7, nebo 10 %) a návrh odborů zvýšit platové tarify o 15 %. Všechny varianty mají vyčíslené ekonomické dopady. Závěrem komentáře k materiálu (jeho text viz níže jako soubor ke stažení) sdělil, že na zvýšení platů nepanuje v koalici shoda.

Ministr Jurečka

– osobně preferuje zvýšení platů pro zaměstnance v kultuře, nepedagogické pracovníky, nezdravotnické pracovníky – zkrátka zaměstnance, jimž se určuje platový tarif podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 341/2017,

– nedoporučuje plošné zvýšení ostatních příloh, tudíž nebude navrhovat zvýšení platů zdravotníkům, lékařům, sociálním pracovníkům, pečovatelkám, pracovníkům v přímé péči v sociálních službách nebo pedagogům,

– kromě zaměstnanců veřejných služeb navrhuje zvýšení tarifů pro zaměstnance pod státní službou,

– zvýšení by mělo být realizované od 1. 9. 2024.

Ministr financí Zbyněk Stanjura se vyjádřil k možnému navýšení tarifů a jejich pokrytí. Za sebe nyní odmítá debatu o zvýšení platových tarifů, a to z ekonomických důvodů a propadu příjmů státního rozpočtu. Evropská komise zahájila řízení s některými evropskými zeměmi, které nedodržují rozpočtové schodky, Česká republika mezi těmito zeměmi není jen díky přijetí konsolidačního balíčku. On osobně navíc považuje systém platových tarifů za složitý a přežitý. Ministerstvo financí navrhuje otevřít debatu o změně systému odměňování. Ve firmách většinově neexistují platové stupně, ale jen tři pozice – junior, senior a konzultant. Doporučuje, abychom se ubírali touto cestou. Ministerstvo financí připravuje ke změně odměňování materiál, předloží ho všem partnerům. Závěr za něho je ten, že pokud se máme bavit o zvyšování platů, tak máme řešit objemy, a to od 1. ledna příštího roku. Debatu považuje za těžkou, mimo svůj resort často slyší, že úředníků je hodně a nejsou produktivní. Pokud se mají zvyšovat platy a jejich objemy, tak je nutné si uvědomit, že jen část nákladů ponese státní rozpočet. Část nákladů je z jiných rozpočtů a nejen z rozpočtů měst, obcí a krajů, ale také z veřejného zdravotního pojištění. Závěrem sdělil, že si máme uvědomit, že stát nyní podpoří zaměstnance Liberty, a to částkou 1,2 mld. Kč.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula sdělil, že systém odměňování je podle odborů vyhovující a diskuze o objemech jsou opakované. Odbory požadují jak zvýšení tarifů o 15 %, tak pokrytí jejich navýšení o nutný objem, a to pro všechny zaměstnance ve veřejných službách, kteří jsou odměňováni platem. Upozornil, že materiál MPSV kalkuluje pouze výdajovou stránku a neřeší návratnost velké části zvýšených platů do veřejných rozpočtů. Do státního rozpočtu a dalších veřejných rozpočtů se část finančních prostředků vrátí okamžitě, a to nejen ve formě daní a odvodů na zdravotní a sociální pojištění, ale také například v DPH. Většina zaměstnanců finance použije ke spotřebě. Podle makroekonomických propočtů ČMKOS je skutečný výdaj pouze okolo 17 mld při 15% zvýšení tarifů. Částka uvedená MPSV ve výši 66 mld. se zpětnými efekty vůbec nepočítá.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková připomněla slib vládní pětikoalice z loňského roku, kdy 7. listopadu bylo zástupci koalice odborům přislíbeno, že se bude počátkem letošního roku řešit zvýšení platů. Odborové svazy veřejných služeb od února opakovaně neúspěšně žádaly o jednání. Návrh na zvýšení tarifů mohl být v únoru jiný než ten současný. Dále se vyjádřila k návrhu na zvýšení platů výběrově.

Připomněla, že za oblast sociálních služeb odborový svaz opakovaně jednal s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou a upozorňoval ho na nedostatek pracovníků v sociálních službách, na jejich nízké platové ohodnocení a přetěžování. Tyto skutečnosti potvrdili i zaměstnavatelé. Nerozumí proto nynějším postojům zaměstnavatelů, kteří původně souhlasili se zvýšením přílohy č. 2 za předem definovaných podmínek. Odkázala se také na opakované mediální vystoupení prezidenta Jiřího Horeckého, který sdělil, že v rezortu chybí 3000 pečovatelů.
Odborový svaz i vzhledem ke zvýšení příspěvku na péči a novele vyhlášky, kterou se stanoví vyšší ceny klientům, trvá na zvýšení platových tarifů také zaměstnancům uvedeným v příloze č. 2.
K nárůstům uvedeným v materiálu MPSV sdělila, že nejsou ve vztahu k zaměstnancům v sociálních službách objektivní. V systému průměrných výdělků se dohromady započítává zvýšení platů a mezd zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách. Průměry nejsou srovnatelné.
Následně se vyjádřila ke zvýšení tarifů pro zdravotníky a lékaře. Připomněla, že odbory již při uzavírání dohody dne 8. prosince požadovaly zvýšení platů prostřednictvím platových tarifů. Tehdy jim bylo sděleno, že se ve zdravotnictví tarify zvyšovat nebudou, protože se nezvyšuji nikomu. Jaký je tedy problém dnes?
Odbory navrhují dohodnutá navýšení z roku 2023 a 2024 přesunout do tarifů. Je to systémové a bude to i pomoc pro zaměstnavatele, kteří si stěžují, že u některých zdravotníků musejí každý měsíc vyplácet mimořádné odměny ve výši zvýšených tarifů. Upozornila také na postup části zaměstnavatelů, kteří v rozporu se zákoníkem práce vymysleli pro oblast platů zvláštní příplatky za jednotlivé roky. Tento postup je protiprávní a odbory ho nechtějí dál tolerovat.
Odborový svaz proto požaduje zvýšení tarifů, které odpovídá dříve uzavřeným dohodám. Tento postup také usnadní dopočítání navýšení tarifů prostřednictvím zvláštního zákona a bude prvním signálem, že vláda hodlá naplnit svůj závazek z 8. prosince 2023.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která sdělila, že pro TOP 09 je zásadní priorita konsolidace veřejných financí. Pokud by realizovali návrh odborů, budou hluboko pod aktuálním deficitem. Odbory mají zasadit situaci do celkového kontextu a objektivně posoudit to, co náš stát občanům bezplatně nabízí. Pokud se povede debata, tak má být nejen o objemu financí, ale o systému odměňování a dalších sociálních systémech.

Novela zákoníku práce

Ministr Marian Jurečka zrekapituloval aktuální stav projednávaných novel. Euronovela zákoníku práce bude projednána v pátek ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně. I přes nesouhlas odborů v ní bude ponecháno zrušení zaručených mezd. Zrušení zaručených mezd je výsledkem vládní dohody, podle níž zároveň zvýšili procento minimální mzdy na 47 %. Mimo to euronovela novela obsahuje „zdravotnický“ balíček, který je výsledkem jednání všech partnerů.

V legislativním procesu je také flexibilizační novela zákoníku práce, která liberalizuje pracovní trh a vyvažuje postavení zaměstnavatele a zaměstnance. MPSV nesouhlasí s tím, aby se do novely včlenila výpověď bez udání důvodu. Novela by se měla v průběhu prázdnin projednat ve vládě a v září předložit poslancům.

Předseda ČMKOS Josef Středula sdělil, že s MPSV a zaměstnavateli byla původně dohoda na zachování zaručených mezd, a požádal sociální partnery o dodržení této dohody. Zdůraznil, že euronovela má dvě části a tou druhou je podpora sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání. Z této části v euronovele není nic. Připomněl, že v ČR nefunguje ani kolektivní vyjednávání na vyšší úrovni. Co s tím bude MPSV dělat?

zdroj a celý článek : https://www.zdravotnickeodbory.cz/aktuality/odbory-chteji-pridat-od-zari-stanjura-nechce-dat-do-ledna-nic/