Aktualita ze dne 31. 7. 2024
Odměny ve špatné kolonce. Zdravotníci přišli na covidových bonusech o desetitisíce, doplacení už se ale nedočkají (HN 30. 7. 2024)
FOTO:ODBORYZZSHMP
Marek Pokorný
Tuzemské záchranky doplatí svým zaměstnancům přes 200 milionů korun za chybně
vyměřené odměny za práci v covidu. Dohodly se na tom se zdravotnickými odbory
poté, co špatný výpočet ve mzdách potvrdil Nejvyšší soud.
Problém je, žeposuzoval jen dva konkrétní případy. A projednávání trvalo tak dlouho, že drtivá
většina nároků se mezitím promlčela. Část krajských záchranek se přitom doplatkům
dlouhodobě brání a lhůta pro podání zbylých žalob vyprší během srpna.
Jde o zdánlivou maličkost: v jaké kolonce měly být ve výplatní pásce uvedené
odměny zařazeny. Ministerstvo zdravotnictví nakázalo, že patří do složky mzdy, která
se nezapočítává do průměrného platu. Obecně do ní patří odměny, které nejsou
přímo za vykonanou práci, typicky bonus za odsloužené roky či při životním jubileu. A
jak záchranky, tak nemocnice se tím řídily.
Jenže Nejvyšší soud nyní potvrdil, že šlo o chybný postup. Protože šlo o odměny za
práci, měly být započítány přímo do průměrné mzdy. Z ní se pak odvozují například
náhrady na dovolenou či nemocenská, které by tak byly vyšší. Zaměstnavatelé touto
kličkou ušetřili dohromady přes dvě miliardy korun. A každý zdravotník, který odměnu
dostal, naopak přišel v průměru až o čtyřicet tisíc.
Stát rozdělil zdravotníkům na mimořádných odměnách za práci v první vlně covidu
na jaře 2020 deset miliard korun, v druhé na přelomu let 2020 a 2021 pak dalších
více než 12 miliard.
Zdravotnické záchranné služby (ZZS) tvrdí, že nemohly dělat nic jiného než dodržet
postup, který stanovilo ministerstvo zdravotnictví. „My to dostali formou dotace, která
měla určité podmínky. Chovali jsme se tak, že jsme ten postup dodrželi,“ vysvětluje
za královéhradecké záchranáře jejich ředitel Libor Seneta. „Všechny ZZS vyplatily
covidové odměny podle tehdy platné metodiky,“ potvrzuje šéfka jihomoravských
záchranářů Hana Albrechtová.
Ač přitom mohlo být takto postiženo podle odhadů zdravotnických odborů až sto tisíc
lidí, na soud se nakonec kvůli tomu obrátily jen dvě záchranářky – jedna z
Královéhradeckého kraje, druhá z Pardubického. Většina zaměstnanců naopak
zařazení odměn do konkrétních kolonek nekontrolovala, a nevěděla tak ani o tom,
jaké dopady to mělo na jejich výplaty. „Když jsme o tom informovali naše členy,
většina z nich nechápala, o čem mluvíme,“ potvrzuje šéfka zdravotnických odborů
Dagmar Žitníková.
V případě první záchranářky Leony L. rozhodl Nejvyšší soud koncem dubna, u druhé
Ivany R. pak minulou středu. A u obou zamítavý rozsudek předchozích soudů zrušil.
Ty tak nyní musí rozhodnout znovu a respektovat přitom názor Nejvyššího soudu,
tedy dorovnání přiznat.
Nejvyšší soud ale rozhodl až poté, co uplynula tříletá promlčecí lhůta. Šanci tak mají
jen záchranáři a jen ti, kteří dostali odměny za druhou vlnu covidu. Protože
záchranky jsou příspěvkové organizace krajů, a mají tak jiný způsob financování než
nemocnice, většina jejich zaměstnanců dostala odměny za druhou vlnu covidu ve
výplatě za srpen 2021 a promlčí se až v průběhu srpna. Podle Žitníkové jde zhruba o
7500 záchranářů.
Odbory proto začaly shromažďovat jejich žaloby. Ale současně i jednaly s
jednotlivými záchrankami, ať dlužné sumy za druhou vlnu covidu, které se ještě
nepromlčely, uhradí „dobrovolně“. „Podali jsme stovky předžalobních výzev a žalob.
S většinou záchranek vyjma tří jsme se domluvili, že to všem zaplatí, i těm, kteří
nepodali žalobu,“ říká Žitníková.
Na požadavek odmítly přistoupit záchranky v Královéhradeckém, Zlínském a
Moravskoslezském kraji. Ty podle Žitníkové hrají o to, že se nároky jejich zdravotníků
promlčí a ony ušetří.
Královéhradecký šéf Seneta ale takový výklad odmítá. Podle něj jen čekají, až soud
verdikt ve prospěch Leony L. definitivně potvrdí, pak prý zaplatí i zbývajícím 370
záchranářům. „Rada kraje nám už odsouhlasila, že na to uvolní peníze. Musíme jen
počkat na pravomocný rozsudek,“ vysvětluje ředitel. Na doplatek záchranářům budou
muset dát 15 milionů, dalších zhruba pět milionů pak na odvody státu z těchto peněz.
Naopak záchranáři, kteří chtějí doplatit dlužné peníze ve zbylých dvou krajích, budou
muset jít zřejmě jedině cestou soudu. Ovšem žalobu budou muset podat sami. „Už
jsme vyhlásili stop stav,“ říká Žitníková s poukazem na blížící se termín, kdy je nutné
žaloby podat. Vedení jak zlínské, tak moravskoslezské záchranky odmítlo spory
komentovat právě kvůli podaným žalobám.
Některé krajské záchranky se na dobrovolném placení dohodly i proto, že doufají, že
to bude lacinější. Ti, kdo kvůli vymožení svého nároku podali žalobu, totiž mají nárok
na úroky a také náhradu nákladů řízení – za ně přitom záchranky v součtu za každý
případ zaplatí víc, než je samotná sporná částka. „Naše dohoda s odborovými
organizacemi je, že to zaplatíme bez úroku,“ potvrzuje ředitelka jihomoravské
záchranné služby Aubrechtová, podle níž jde v jejich případě i tak o desítky milionů.