Aktualita ze dne 29. 11. 2022
Poplatek 200 korun za pohotovost? Aby ušetřili, budou si lidé volat sanitku, varují záchranáři
Bolesti břicha, dušnost nebo malátnost. Takové potíže řeší krajští operátoři na linkách záchranné služby denně u stovek telefonátů. Mnohé z výjezdů sanitek k těmto případům jsou ale zbytečné. A pokud by se zvýšil poplatek za pohotovost ze současných 90 na 200 korun, jak navrhuje Česká lékařská komora, obávají se záchranáři jejich dalšího nárůstu. „Výsledkem takového opatření by bylo, že lidé zneužívající pohotovosti by začali mít tendence se jí vyhnout a volali si záchrannou službu,“ vysvětluje prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý.
Ukázalo se to podle něj už po roce 2008, kdy se v Česku zaváděl současný devadesátikorunový poplatek. A posádky tehdy začaly vyjíždět k pacientům častěji. „Proto by podle nás k výraznému nárůstu výjezdů s nízkou naléhavostí došlo znovu,“ domnívá se Slabý. Procento výjezdů, které by záchranná služba nemusela absolvovat, se pohybuje podle Slabého dlouhodobě v rozmezí 30 až 50 procent. Ročně přitom do terénu vyráží sanitky více než milionkrát, jak uvádí data asociace záchranářů. Zhruba 300 až 500 tisíc z nich tak může být nadbytečných.
Výjezdy s takzvanou nízkou naléhavostí jsou případy, které by se daly vyřešit u praktického nebo jiného lékaře během jejich běžné ordinační doby. Lidé si pak volají
záchrannou službu spíš jako levné taxi. „Jsou to takové případy ‚co kdyby‘. Pacienti volají při pádu ze stromu, že je bolí ruka, ale spadli předevčírem, nebo je píchla vosa, ale nic jim není a zavolají o mnoho hodin později, aby je někdo jen zkontroloval. Takových výjezdů je bohužel opravdu mnoho,“ líčí Slabý. Upozorňuje, že jsou nákladné a posádky navíc mohou chybět jinde. Neakutním výjezdům jsou přitom operační střediska záchranářů schopná zabránit jen stěží. Na lince operátoři pacienta nevidí a musí důvěřovat tomu, co jim řekne. „Pokud popisuje, že se mu špatně dýchá, bolí ho na hrudi a motá se mu hlava, může to indikovat řadu problémů a musíme vyjet. Ale když zamlčí, že takhle už to má týden, je pátek večer a on se k praktickému lékaři nedostane, přes telefon nepoznáte, jestli je to infarkt, nebo třeba chřipka,“ vysvětluje Slabý s tím, že případů, kdy nevyjedou, je velmi málo.
Navýšení poplatku na 200 korun navrhla lékařská komora v polovině listopadu na svém posledním sjezdu. Podle jejího usnesení by takový krok ulevil přeplněným čekárnám pohotovostí.
„Navýšení částky by přibližně odpovídalo zachování reálné hodnoty poplatku, jak byl původně zaveden, což 90 korun vzhledem k inflaci dnes nemá. Nejde ale o žádný zdroj peněz pro zdravotnictví,“ vysvětluje Kubek. Komora se na sjezdu věnovala také celkovému nedostatku lékařů nebo varovala před zhoršením dostupnosti a kvality zdravotní péče v souvislosti s úhradovou vyhláškou. Zda by se měl poplatek skutečně zvednout, zatím není jasné. Ministerstvo zdravotnictví bude podle mluvčího Ondřeje Jakoba řešit až případný oficiální podnětze strany komory. Zda resort návrh podporuje, Jakob neřekl. Výjezdy záchranné služby pacienti v Česku neplatí, a to ani v těch nadbytečných případech. Podle Slabého by taková praxe byla problematická: „Neumím si
představit, že bychom dojeli za pacientem a řekli mu, že nás zavolal, i když má lehkou nemoc, a má zaplatit. Už teď jsme vystaveni velké nevoli pacientů, pokud nevyhovíme třeba s cílovou nemocnicí.“ Jako možnost tak vidí hlavně osvětu ve společnosti. „Je třeba používat zdravý rozum a chtít to také po politické reprezentaci. Nejde říkat, že je péče naprosto bezbřehá a dostupná za každé situace, když se platí zdravotní pojištění. Právo to je, ale s mírou,“ dodává Slabý.
Anna Brzybohatá