Aktualita ze dne 28. 4. 2024

Střípky z Brněnských dnů urgentní medicíny 2024

Již po dvacáté třetí se setkali příznivci urgentní medicíny na Brněnských dnech urgentní medicíny, tentokrát s mottem “Novodobé trendy v urgentní medicíně aneb umíme se přizpůsobit dnešní době?”.

Bude mít kdo zachraňovat ? 

Druhý blok přednášek s názvem Bude mít kdo zachraňovat započal dr. Dušek, jehož přednáška byla zaměřena na kapacity záchranářů dle dat dostupných NZIS. Účastníkům přiblížil statistické údaje týkající se rozložení záchranářů v jednotlivých krajích, dle poskytovatele služeb, věku a pohlaví. Upozornil, že v současných kapacitách ZZS chybí minimálně 100 úvazků ZZ. Ovšem v rámci následujících 5-10 let lze očekávat ztrátu dalších 300-700 úvazků z důvodu odchodu záchranářů a všeobecných sester do důchodu. Je nutné, aby se systém přednemocniční péče připravil na stárnutí populace, protože lze očekávat významný nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku. Zdůraznil, že je proto nezbytné navýšit kapacity NLZP oborů. Tématicky navázal Mgr. Jarušek ze ZZS JMK s přednáškou týkající se vývoje trhu práce v oboru zdravotnického záchranářství v ČR. Zmínil, že v následujících letech dojde k úbytku absolventů oboru ZZ způsobenému zrušením oboru ZZ na VOŠ. Naopak poptávka po ZZ u poskytovatelů ZZS stále narůstá. Pozastavil se nad pouhými 10 % ZZ ve věkové kategorii 21-30 let. Možnými příčinami z pohledu poskytovatelů ZZS jsou povinná roční praxe, ukončení oboru ZZ na VOŠ, absence VŠ v některých krajích, lepší podmínky v ZZ oproti ZZS a náročnost profese. Je tedy nezbytně nutné zvýšit kapacity vzdělávání a zlepšit spolupráci ZZS se vzdělávacími institucemi. Stejně tak je diskutována změna legislativy, tedy zrušení povinné roční praxe.

Záchranář nebo právník? 

Druhý přednáškový den byl zahájen dr. Mlynářovou (ZZS PK) s tematikou, zda může RZP ponechat pacienta na místě události. Popisovala kompetence záchranářů dle vyhlášky 55/2011 Sb. – sledovat, monitorovat, hodnotit vitální funkce, stanovit předběžnou diagnózu, zahájit KPR apod. Vychází z faktu, že dokáže-li záchranář poznat kriticky nemocného pacienta na základě vitálních funkcí, musí být i schopen posoudit, že tyto funkce ohroženy nejsou a není indikován transport. V případě, kdy se rozhodneme ponechat pacienta na místě, je třeba pečlivě sepsat dokumentaci, včetně popisu vývoje stavu pacienta, jeho zhodnocení, případně informace o konzultaci s lékařem. Bc. Báča ze ZZS JMK navázal na předchozí sdělení. Zmínil, že 7,6 % výjezdů na ZZS JMK v roce 2023 bylo ponecháno na místě. Paradoxem je, že RZP naléhavosti III a IV bývají  mnohdy náročnější než I a II, protože v tu chvíli musí záchranář myslet také jako právník nebo psycholog. Připravil si kazuistiku o opakovaném výjezdu RZP pro prostou ebrietu a následný pád, což vyústilo až v podání stížnosti na spoluodpovědnost ZZS za úraz. I on zdůraznil, že je potřebné vše pečlivě dokumentovat. Přednášku zakončil myšlenkou, zda nelze systém nastavit jinak, aby záchranáři skutečně zachraňovali, nikoliv zastupovali jiné segmenty péče. Blok uzavřel dr. Knor (ZZS PAK), který upozornil na problémy a paradoxy, se kterými se urgentní medicína potýká. Na statistikách dokázal publiku, jaký špičkový systém PNP v ČR máme. Pozastavil se nad zneužíváním záchranné služby, jak ze strany pacientů, kteří urgentní péči evidentně nepotřebují, tak i ze strany systému. Vyjádřil se i k tématu paliativní péče, která podle něj rozhodně do urgentní medicíny patří, ZZS by ovšem neměla suplovat práci jiných specialistů. Dotknul se i tématu úzkostných poruch u dětí a byrokracie.

 

zdroj a celá reportáž: https://www.akutne.cz/news-detail/cs/1347-reportaz-z-23-brnenskych-dnu-urgentni-mediciny/