Nabízíme výběr informací z dubnového čísla Bulletinu Odborového svazu (OS):

• OS prosadil mimořádné odměny. Někteří zaměstnavatelé je ale dát nechtějí, včetně Ministerstva zdravotnictví! O odměnách pro záchranáře budeme dál jednat. A jak to bylo se zdravotnickými pracovníky zdravotnických záchranných služeb?   Návrh na mimořádné odměny pro zdravotníky, kteří pracují na zdravotnických záchranných službách, ve výši 120 000 Kč vycházel z toho, že tito zaměstnanci na rozdíl od svých kolegů z nemocnic nepobírali žádné  zvláštní příplatky za ztížené pracovní prostředí při ošetřování COVID-19 pozitivních pacientů. Při přepočtu na hodiny představuje navýšená částka odměny naprosto nedostatečný příplatek v hodnotě 56/112 Kč na hodinu! A ani ten dosud Ministerstvo zdravotnictví neakceptovalo! Na jednáních s ministrem Janem Blatným jsme nedošli ke shodě. Čeká nás jednání s novým ministrem Petrem Arenbergerem a věříme, že za podpory premiéra Andreje Babiše bude shoda nalezena. Zvláštní příplatky pro záchranáře a také pro operátory dispečinku chceme do budoucna řešit systémově. Dopisem jsme se obrátili
  na hejtmany jednotlivých krajů se žádostí o úpravu zvláštních příplatků za zvýšenou neuropsychickou zátěž na maximální hranici. S MPSV chceme koncepčně dořešit příplatek pro zdravotníky na dispečincích zdravotnických záchranných služeb. 
• 16.března – Záchranáři jednali o platech, odměnách, zvláštních příplatcích, očkování i OOPP. Dne 16. března 2021 se v odpoledních hodinách na on-line jednání sešla sekce zdravotnických záchranných služeb za přítomnosti vedení OS. Zastoupeno bylo devět záchranek ze čtrnácti fungujících v České republice. Členové sekce si vzájemně vyměnili informace o současné náročné situaci na zdravotnických záchranných službách. Společným faktorem je proočkovanost cca 60 % personálu, pokles nákaz a karantén v souvislosti s COVID19, technické problémy užití osobních ochranných pracovních prostředků, nespokojenost s výší zvláštních příplatků a jejich různé výše za identickou činnost. informovali jsme zde: https://www.odboryzzshmp.cz/aktuality/odmeny-pro-zachranare-a-jednani-sekce-zzs-16-3-2021/
• 17.března – Na on-line poradě se sešlo vedení odborového svazu s předsedy odborových organizací z Prahy.
• 25.března –  Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se sešla s premiérem Andrejem Babišem kvůli situaci ve zdravotnictví a odměnám pro záchranáře a další pracovníky ve zdravotnictví, včetně hygienické služby. Premiér po jednání sdělil, že podporuje odměny pro zdravotnické pracovníky zdravotnických záchranných služeb ve výši 120000 Kč.
• Započítávají se COVID odměny do hrubých výdělků při zjišťování průměrných výdělků zaměstnanců?  Jeden názor vychází z toho, že jde o mimořádné odměny za výkon práce ve ztíženém pracovním prostředí, kdy byl zaměstnanec vystaven riziku nákazy – Důsledkem tohoto názoru pak je, že tato odměna se započítává do hrubých výdělků, z nichž se
  zjišťuje průměrný výdělek podle zákoníku práce pro pracovněprávní účely. Předloženo do řeči srozumitelné i pro laiky: covid odměna poskytnutá ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se mně musí promítnout (částečně) i do výše průměrného výdělku, platného v I. čtvrtletí roku 2021, rozhodného pro náhrady mezd při čerpání dovolené, při překážkách v práci, při výpočtu příplatků, jejichž výše je odvozena od průměrného výdělku (za noční práci, za práci v sobotu a v neděli), při výpočtu odstupného podle § 67 zákoníku práce (tzv. organizační odstupné i tzv. zdravotní odstupné), při výpočtu ušlého výdělku za dobu pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku onemocnění COVID-19, uznaného jako nemoc z povolání. Částečně se započítává podle § 358 zákoníku práce jednak v prvním následném kalendářním čtvrtletí po jejím vyplacení, ale i v dalším druhém kalendářním čtvrtletí, protože jde o odměnu za výkon práce spadající do dvou kalendářních čtvrtletí. Druhý názor vychází z toho, že zaměstnavatel může přiznat takovou odměnu s odvoláním na ustanovení § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce – a pak je do hrubých výdělků při zjišťování průměrného výdělku nezapočitatelná. Spor o započitatelnosti nebo nezapočitatelnosti COVID odměn do průměrného výdělku může zůstat nepovšimnut v případech, kdy má pro dotčené jen nějaký krátkodobý důsledek v podobě náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za nějaké překážky v práci nebo za dovolenou. Je možné nad ním mávnout rukou. Jestliže však už půjde například o odstupné, o odškodnění ušlého výdělku z důvodu onemocnění COVID-19 jako nemoci z povolání, akademický právnický spor dostává naprosto reálný a zásadní obsah pro dotčené zaměstnance. A jde-li dokonce o úmrtí na COVID-19 jako nemoc z povolání, dotýká se bezprostředně
  práv rodinných příslušníků zemřelých při výpočtu nároku na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, který je odvozen od průměrného výdělku zemřelého. V těchto případech už jde hodně
  právně do tuha. Bohužel – takové případy již reálně nastaly a není jich mezi zdravotníky málo. K započitatelnosti nebo nezapočitatelnosti COVID odměn do průměrného výdělku může být
  vedena různá odborná diskuse. V konečném důsledku ani tak nezáleží na tom, kdo a co k tomu řekne nebo napíše. „Rozhodčím“ tohoto sporu může být jedině nezávislý a nestranný soud, na který se obrátí dotčený zaměstnanec ze zdravotnictví nebo ze sociálních služeb. Na takový tzv. pilotní pravomocný rozsudek soudu můžeme klidně čekat tři roky, což je délka promlčecí lhůty k uplatňován í pracovněprávních nároků.
• 12.dubna Formou videokonference se v pondělí 12. dubna konala 158. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity – vláda, odbory, zaměstnavatelé). Jednání jako obvykle zahájil předseda tripartity premiér Andrej Babiš. Předseda ČMKOS Josef Středula uvedl, že odborům chybí celkový přehled o využití financí a indikátory pro hodnocení. Důležitá je také kapacita lidských zdrojů, a to jak na přípravu a procesování výzev, tak na jejich realizaci. Premiér Andrej Babiš podpořil sdělení o postupném rozvolňování, je nutné akceptovat doporučení odborníků. V souvislosti s odměnami opět podpořil návrh odborů na navýšení odměn pro zdravotnické pracovníky zdravotnických záchranných služeb ve výši 120000 Kč.  Předsedkyně OS Dagmar Žitníková popřála novému ministrovi zdravotnictví hodně úspěchů v jeho práci a za odbory nabídla okamžitou aktivní spolupráci, připomněla například nutnost rychle dořešit kompenzační vyhlášku. Okomentovala situaci v nemocnicích, kterou stále nelze považovat za stabilní. Covid pozitivních pacientů ubývá pozvolna, jsou zde
  další mutace, a proto je na místě pouze postupné rozvolňování. Poděkovala vládě za odměny pro zaměstnance lůžkových zdravotnických zařízení a ambulantní zdravotnické pracovníky a připomněla požadavek na dořešení odměn pro zdravotníky zdravotnických záchranných služeb a další. Zdůraznila, že zdravotníci ze záchranných služeb v první linii pečovali o COVID-19 pozitivní pacienty v těžkých pracovních podmínkách. O pacienty se starali nejen na primárních výjezdech, ale také je převáželi po celé republice, a to vše bez dalších zvláštních příplatků. Mimořádné odměny v částce 120 000 Kč si proto zdravotníci pracující na ZZS bezesporu zaslouží. Finanční odměny jsou ovšem pouze jednou částí. Z hlediska dlouhodobých dopadů na fyzické a psychické zdraví zdravotníků je nutné také řešit stabilizační prvky pro udržení zdravotníků v nemocnicích, na záchrankách a v dalších zdravotnických zařízeních. Připomněla návrhy odborů na rehabilitační pobyty zdravotníkův lázních…
• Evropští odboráři (EPSU – Evropská federace odborových svazů veřejných služeb) jednali o situaci zaměstnanců při pokračující pandemii. Letošní jednání se konalo 12. března. V době covidu jsme se mohli sejít pouze on-line, ale i tak bylo jednání velmi přátelské a propředání informací nutné. On-line se připojili zástupci České republiky, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Černé Hory, Srbska, Kosova, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie. Generální tajemník informoval, že pro sociální dialog a kolektivní vyjednávání uvolnila Evropská komise zdroje. Odbory musí hlídat výzvy a využívat je. Bez silných odborů schopných vyjednávat se zaměstnavateli a vládami se pracovní podmínky zaměstnanců nejen nezlepší, ale ani neudrží. 
• Evropští odboráři: Pandemie COVID-19 o rok později: Je potřeba přehodnotit naše veřejné služby! Okamžitou prioritou je posílení systémů veřejného zdravotnictví
  a sociální péče. To vyžaduje veřejné financování a ukončení daňové politiky ve prospěch bohatých korporací. Vlády musí jednat na národní i evropské úrovni. Dluží to svým pracovníkům ve zdravotnictví, z nichž mnozí jsou léčeni pro posttraumatický stres. V Evropě došlo v sektoru zdravotnictví a sociální péče před vypuknutím pandemie k více jak 100 stávkám. Jako vedoucí Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) budeme spolu s mnoha dalšími bojovat za rovnost na trhu práce, lepší pracovní podmínky a více veřejných investic. Spolu s rostoucím hnutím usilujeme o daňovou spravedlnost, abychom zajistili, že korporace zaplatí svůj spravedlivý podíl, aby se zvrátila rostoucí nerovnost.
  Je zásadní, že zaměstnanci a veřejná společnost mají přednost před zisky několika málo lidí.  
• Výkonný výbor EPSU: chraňme kvalitní a dostupné veřejné služby a zdraví zaměstnaců. Evropská komise navrhla směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem,
  směrnici k minimální mzdě, k transparentnosti odměňování.  Ambice Evropské rady je  postavit lidi na první místo zájmu. 

celé číslo Bulletinu č.4 zde: http://www.zdravotnickeodbory.cz/cz/o-nas/bulletin/aktualni-cislo.aspx