Aktualita ze dne 23. 1. 2023

Tzv. předdůchody zdravotnických záchranářů – odpovědi na dotazy

 

FOTO:OSZSP ČR

 

Dnem 31. 12. 2022 vstoupila v účinnost novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, provedená zákonem č. 455/2022 Sb. O prosazení a schválení uvedené novely se podstatným způsobem zasadil Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Smyslem a účelem uvedené novely je zejména snížení důchodového věku zdravotnických záchranářů (a člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku), přičemž – jak bývá obvyklé při každé větší změně právní úpravy – i v tomto případě vyvstává řada otázek a nejasností. V tomto příspěvku se pokusíme odpovědět na ty nejčastější z nich (odpovědi byly konzultovány s odbornými pracovníky MPSV).

 

  • Na koho snížení důchodového věku dopadá?

Pracovní pozice, kterých se týká snížení důchodového věku, jsou vymezeny v § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a rozumí se jimi zaměstnání zdravotnického záchranáře, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce
a) člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby,
b) operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a
c) záchranáře horské služby.

  • Započítává se veškerá odpracovaná doba, tj. včetně práce přesčas?

Pro účely tzv. předdůchodu zdravotnických záchranářů podle § 37d zákona o důchodovém pojištění se neuplatní obecná definici pojmu směna obsažená v § 78 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, podle níž je směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.

Naopak, pro účely tzv. předdůchodu zdravotnických záchranářů platí speciální definice pojmu „směna“, kterou se pro účely § 37d odst. (4) zákona o důchodovém pojištění rozumí 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře. Započítává se tedy veškerá odpracovaná doba na pozici zdravotnický záchranář, tzn. včetně práce přesčas (včetně toho, že se za ni odvede zvýšené pojistné).

  • Jak určit počet směn v rámci zdravotnické záchranné služby v době, kdy záchranná služba byla součástí nemocnice a výkon práce jednotlivých zaměstnanců se dělil na ARO/RZP/RLP – mzdový list neobsahuje údaje o tom, kolik hodin je odpracováno jakou činností?

Zaměstnavatel musí být schopen rozklíčovat a „vypreparovat“ pouze výkon práce na pozicích uvedených v § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, tj. výkon práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby.

  • Osoby pracující na základě dohod konaných mimo pracovní poměr – započítávají se hodiny odpracované na DPP/DPČ?

Ano, započítávají za podmínky, že výkon práce na dohodu zakládal v rozhodné době účast na důchodovém pojištění. Pokud se jednalo o činnost na DPP/DPČ tak nízkého rozsahu a odměny za práci, že nezakládala účast na důchodovém pojištění, pak se k takovým hodinám nepřihlíží.

  • Jak započítávat hodiny u osoby pracujících v souběhu ve více pracovněprávních vztazích u téhož zaměstnavatele, například souběh pracovního poměru a DPČ?

Je třeba započítat všechny hodiny ve všech souběžných pracovněprávních vztazích (tzn. jak hodiny např. v pracovním poměru, tak i v souběžné DPČ), které byly odpracovány v pracovní pozici uvedené v § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, tj. veškerý výkon práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby.

  • Osoby pracující souběžně u více zaměstnavatelů (ZZS) v ČR – je třeba předkládat potvrzení od každého zaměstnavatele zvlášť?

Ano, každý zaměstnavatel má povinnost vykázat směny daného zaměstnance u něj odpracované.

  • Jak postupovat v případě, že zaměstnanec nedosáhne příjmu, který zakládá účast na důchodovém pojištění – pouze potvrdit počet odpracovaných směn?

Pokud posuzovaný zaměstnanec nedosáhne příjmu zakládajícího účast na důchodovém pojištění, pak není odváděno pojistné (zvýšené pojistné), tím pádem není možné směny pro jeho budoucí důchodové nároky vykazovat ani započítat.

  • Vyplňování formuláře – Potvrzení o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře – bude stačit potvrdit počet směn v jednotlivých letech nebo je nutné od roku 1993 vyplňovat každý měsíc zvlášť?

Příslušný tiskopis je již vyvěšen na webových stránkách ČSSZ, zde: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/pszz Vzhledem ke skutečnosti, že potvrzení za období od 1. 1. 2023 bude předkládáno spolu s evidenčním listem důchodového pojištění, tak za období jednoho roku (v tomto případě se vyplňuje na potvrzení i údaj o roce, kterého se týká). Stejný tiskopis je určen i pro vykazování směn za roky 1993–2022, lze využít jeden pro několik roků – každý rok vykázat na samostatném řádku.

  • Jak přistupovat k osobám pracujícím v současnosti nebo v minulosti u ZZS na Slovensku nebo v jiné zemi EU?

Pokud je činnost zdravotnického záchranáře vykonávaná v zahraničí, řídí se účast na sociálním zabezpečení právními předpisy daného státu, kde je vykonávána. Těmito předpisy se řídí i povinnosti zaměstnavatele. Povinnost vykazovat a potvrzovat směny na pozici zdravotnického záchranáře stanovená českou právní úpravou by se týkala zaměstnavatelů z jiných členských států pouze ve zcela výjimečných případech, kdy zdravotnický záchranář byl kromě této činnosti pro zahraničního zaměstnavatele výdělečně činný také na území ČR, kde by měl též bydliště. Pro obě souběžně vykonávané činnosti by v tomto případě byly podle nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 příslušné pouze české právní předpisy.

JUDr. Dominik BRŮHA, Ph.D, advokát

 

ZDROJ: https://www.zdravotnickeodbory.cz/tzv-predduchody-zdravotnickych-zachranaru-nejcastejsi-dotazy-a-odpovedi/